čeština editovat

výslovnost editovat

  • IPA: [t͡sɪkaːnskiː]

dělení editovat

  • ci-kán-ský

varianty editovat

přídavné jméno editovat

  • tvrdé

skloňování editovat

číslo jednotné množné
pád \ rod mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední
nominativ cikánský cikánský cikánská cikánské cikánští cikánské cikánské cikánská
genitiv cikánského cikánského cikánské cikánského cikánských cikánských cikánských cikánských
dativ cikánskému cikánskému cikánské cikánskému cikánským cikánským cikánským cikánským
akuzativ cikánského cikánský cikánskou cikánské cikánské cikánské cikánské cikánská
vokativ cikánský cikánský cikánská cikánské cikánští cikánské cikánské cikánská
lokál cikánském cikánském cikánské cikánském cikánských cikánských cikánských cikánských
instrumentál cikánským cikánským cikánskou cikánským cikánskými cikánskými cikánskými cikánskými

význam editovat

  1. související s cikány či Cikány
    • Ne ne ne ne ne ne ne ne neměl jsem, tu cikánskou holku potkat za lesem, ukradených slepic pírka zdvihá dým, potom stoupá k nebi a já stoupám s ním.[1]

překlady editovat

  1. související s cikánem

synonyma editovat

  1. romský, rómský, (zastarale, knižně, zřídka) romaničibský[2]

související editovat

slovní spojení editovat

poznámky editovat

  1. Píseň Slepic pírka skupiny Mig21
  2. Zcela ojedinělé adjektivum romaničibský se objevuje v textu Karla Havlíčka Borovského z roku 1845, konkrétně v jeho recenzi na Tylovu novelu Poslední Čech (1844). Citováno dle PLCH, Jaromír. Antologie z české literatury národního obrození. 1. vyd. Praha: SPN, 1978. 425 s., [63] s. obr. příl. S. 317: „Dvě věci nám toho člověka zvláště zošklivují: hnusná vtíravost a familiárnost, ... pak romaničibská vlažnost k rodině, kterou sám Tyl dobře cítil, a proto na několika místech vymluviti se staral.“