civět

čeština

výslovnost

• IPA: [t͡sɪvjɛt]

dělení

• ci-vět

sloveso

• nedokonavé

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	civím	civíš	civí	civíme	civíte	civějí / civí

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	civěj / civ	civějme / civme	civějte / civte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	civěl	civěla	civělo	civěli	civěly	civěla
trpné	civěn	civěna	civěno	civěni	civěny	civěna

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
přítomný	civěje / civě	civějíc / civíc	civějíce / civíce

význam

1. (hovorově, expresivně) upřeně sledovat

překlady

1. upřeně sledovat

   • angličtina: stare, gaze, gawk

synonyma

1. zírat, čumět, vejrat