clamemus

latina

výslovnost

• IPA: [klaˈmɛːmʊs]

sloveso

• 1.konjugace (A-kmeny)

význam

1. první osoba čísla množného konjunktivu přítomného rodu činného slovesa clamāre — křičme, volejme

související

• dēclamēmus
• prōclamēmus
• clamāmus
• clamāverimus
• clamārēmus
• reclamēmus
• clamāvissēmus