čeština

editovat

výslovnost

editovat
  • IPA: [t͡slɔɲɪt]

dělení

editovat
  • clo-nit

sloveso

editovat
  • tranzitivní
  • nedokonavé

varianty

editovat

časování

editovat
Oznamovací způsob
osoba číslo jednotné číslo množné
1. 2. 3. 1. 2. 3.
přítomný čas cloním cloníš cloní cloníme cloníte cloní
Rozkazovací způsob
osoba číslo
jednotné
číslo množné
2. 1. 2.
cloň cloňme cloňte
Příčestí
rod číslo jednotné číslo množné
mužský životný
i neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský neživotný
a ženský
střední
činné clonil clonila clonilo clonili clonily clonila
Přechodníky
rod číslo jednotné číslo množné
mužský ženský
střední
mužský
ženský
střední
přítomný cloně cloníc cloníce

význam

editovat
  1. vhodným předmětem nebo vlastním tělem oddělovat od zdroje světla, příp. tento popsaným způsobem tlumit; užívat clonu
    • Pán její, který hned spěl otevříti reku, měl tvář jak svadlý list, a na ní runy věků, a rukou zakrýval, a před větrem tak clonil svítilnu železnou, již stále k předu klonil.[1]
    • Čpí tam pot koní a voní tymián, kouř obzor cloní, jak dolinou je hnán..[2]

překlady

editovat
  1. oddělovat od zdroje světla

synonyma

editovat
  1. zaclánět, zastiňovat, zakrývat

související

editovat

poznámky

editovat

Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2013-05-21]. Heslo clonit.

  1. Joseph Autran: Poustevník, La Légende des paladins, v překladu Jaroslava Vrchlického
  2. Spirituál Kvintet: Zelené pláně