češtinaEditovat

výslovnostEditovat

děleníEditovat

  • způ-sob

etymologieEditovat

Ze staročeského spósob, zpósob,[1] které pravděpodobně vychází z praslovanského *sъposobъ („jak jde něco po sobě“), méně pravděpodobně pak z *vъzposobъ.[2] Vychází z praslovanského spojení *po sobě („dělat něco v náležitém pořádku“,[3] což původně ve vojenském významu znamenalo „sestavovat, řadit za sebou“[4]).

podstatné jménoEditovat

  • rod mužský neživotný

skloňováníEditovat

Substantivum singulár plurál
nominativ způsob způsoby
genitiv způsobu způsobů
dativ způsobu způsobům
akuzativ způsob způsoby
vokativ způsobe způsoby
lokál způsobu způsobech
instrumentál způsobem způsoby

významEditovat

  1. povaha, ráz nebo postup nějakého děje
    • nový způsob využití odpadního tepla
  2. (v jazykovědě) gramatická kategorie vyjadřující charakter slovesného děje podle vztahu ke skutečnosti
    • příslovečné určení způsobu
    • způsob oznamovací
  3. (často v plurálu) chování, zvyky
    • Má divné způsoby.

překladyEditovat

  1. postup, povaha děje
  2. gramatická kategorie
  3. chování

synonymaEditovat

  1. metoda, postup, systém, (knižně) modus
  2. (odborně) modus
  3. chování, charakter, zvyk

souvisejícíEditovat

fráze a idiomyEditovat

slovesoEditovat

  • dokonavé

významEditovat

  1. druhá osoba jednotného čísla rozkazovacího způsobu slovesa způsobit

poznámkyEditovat

  1. BĚLIČ, Jaromír; KAMIŠ, Adolf; KUČERA, Karel. Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1978. Hesla „spósob“ a „zpósob“, s. 470, 669.
  2. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „způsob“, s. 741.
  3. HOLUB, Josef; LYER, Stanislav; LUTTERER, Ivan. Stručný etymologický slovník jazyka českého. Praha : SPN, 1978. Heslo „působiti“, s. 374.
  4. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „působit“, s. 520.

externí odkazyEditovat

  •   Rozcestník Způsob ve Wikipedii