confrontation

francouzština

výslovnost

• IPA: [kɔ̃.fʁɔ̃.ta.sjɔ̃]
•  confrontation^{? • info}

etymologie

Z pozdnělatinského cōnfrontātiō, které přes sloveso confrontāre odvozeno od konkréta frons ― čelo. Srovnej např. portugalské a italské confronto, nizozemské confrontatie, ruské a bulharsé конфронта́ция, polské konfrontacja. Způsobem tvoření srovnej též novořecké αντιμετώπιση téhož významu.

podstatné jméno

• rod ženský

význam

1. přímé střetnutí, (čelní) střet, konfrontace

skloňování

pád \ číslo	singulár	plurál
nominativ	confrontation	confrontations

synonyma

1. affrontement, accarement

související

• confronter
• confrontationnel

angličtina

výslovnost

• IPA: [ˌkɒnfɹənˈteɪʃən]
•  confrontation^{? • info}

etymologie

Prostřednictvím středověké francouzštiny z latinského confrontatio, které přes sloveso odvozeno od konkréta frōns ― čelo.

podstatné jméno

význam

1. přímé střetnutí, konfrontace, (čelní) střet

skloňování

pád \ číslo	singulár	plurál
nominativ	confrontation	confrontations

synonyma

1. clash; conflict; face to face clash

související

• confrontable
• confront
• confrontational