střet
češtinaEditovat
výslovnostEditovat
homofonyEditovat
děleníEditovat
- střet
etymologieEditovat
Vzniklo ze zaniklého substantiva střieca, podobně jako předložka vstříc.[1]
podstatné jménoEditovat
- rod mužský neživotný
skloňováníEditovat
Substantivum | singulár | plurál |
---|---|---|
nominativ | střet | střety |
genitiv | střetu | střetů |
dativ | střetu | střetům |
akuzativ | střet | střety |
vokativ | střete | střety |
lokál | střetu | střetech |
instrumentál | střetem | střety |
významEditovat
- událost, při které se dva pohybující předměty resp. osoby dostanou do vzájemného styku
- (přeneseně) situace, kdy rozdílné zájmy dvou stran jsou navzájem neslučitelné
- střet zájmů
překladyEditovat
- srážka
- angličtina: clash, collision
- francouzština: collision ž, affrontement m
- italština: collisione ž
- němčina: Zusammenstoß m
- polština: kolizja ž
- slovenština: stret m
- srbština (cyrilice): сукоб m
- srbština (latinka): sukob m
synonymaEditovat
souvisejícíEditovat
poznámkyEditovat
- Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, 2008-03-10, [cit. 2012-05-02]. Heslo střet.
- ↑ DOKULIL, Miloš. Hranice slov v písmě. Naše řeč, 1959, roč. 42, čís. 1–2, s. 26–35. Dostupné online. ISSN 0027-8203.