češtinaEditovat

výslovnostEditovat

homofonyEditovat

děleníEditovat

  • střet

etymologieEditovat

Vzniklo ze zaniklého substantiva střieca, podobně jako předložka vstříc.[1]

podstatné jménoEditovat

  • rod mužský neživotný

skloňováníEditovat

Substantivum singulár plurál
nominativ střet střety
genitiv střetu střetů
dativ střetu střetům
akuzativ střet střety
vokativ střete střety
lokál střetu střetech
instrumentál střetem střety

významEditovat

  1. událost, při které se dva pohybující předměty resp. osoby dostanou do vzájemného styku
  2. (přeneseně) situace, kdy rozdílné zájmy dvou stran jsou navzájem neslučitelné
    • střet zájmů

překladyEditovat

  1. srážka
  2. spor

synonymaEditovat

  1. srážka, kolize, střetnutí
  2. konflikt, spor

souvisejícíEditovat

poznámkyEditovat

  • Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, 2008-03-10, [cit. 2012-05-02]. Heslo střet.
  1. DOKULIL, Miloš. Hranice slov v písmě. Naše řeč, 1959, roč. 42, čís. 1–2, s. 26–35. Dostupné online. ISSN 0027-8203.