střet

čeština

výslovnost

• IPA: [str̝̊ɛt]
•  střet^{? • info}

homofony

• střed

dělení

• střet

etymologie

Vzniklo ze zaniklého substantiva střieca, podobně jako předložka vstříc.

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	střet	střety
genitiv	střetu	střetů
dativ	střetu	střetům
akuzativ	střet	střety
vokativ	střete	střety
lokál	střetu	střetech
instrumentál	střetem	střety

význam

1. událost, při které se dva pohybující předměty resp. osoby dostanou do vzájemného styku
2. (přeneseně) situace, kdy rozdílné zájmy dvou stran jsou navzájem neslučitelné
   • střet zájmů

překlady

1. srážka

   • angličtina: clash, collision
   • francouzština: collision ž, affrontement m
   • italština: collisione ž
   • němčina: Zusammenstoß m
   • polština: kolizja ž
   • slovenština: stret m
   • srbština (cyrilice): сукоб m
   • srbština (latinka): sukob m
2. spor

   • angličtina: conflict
   • francouzština: conflit m
   • němčina: Streit m
   • slovenština: konflikt m

synonyma

1. srážka, kolize, střetnutí
2. konflikt, spor

související

• střetnutí
• střetávat se
• střetnout se
• vstříc

poznámky

• Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, 2008-03-10, [cit. 2012-05-02]. Heslo střet.