couvnout

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈt͡sou̯vnou̯t]

dělení

• couv-nout

sloveso

• dokonavé

varianty

• (archaicky) coufnouti
• (archaicky, nářečně) coufnout, coufnouť
• (nářečně) cúfnút, cúfnúť
• (nářečně) cófnót, cófnóť
• (nářečně) cufnuť

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
budoucí čas	couvnu	couvneš	couvne	couvneme	couvnete	couvnou

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	couvni	couvněme	couvněte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	couvl / couvnul	couvla / couvnula	couvlo / couvnulo	couvli / couvnuli	couvly / couvnuly	couvla / couvnula

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
minulý	couvnuv	couvnuvši	couvnuvše

význam

1. pohnout zpátky, dozadu

související

• couvat
• zacouvat
• couvnutí

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-. Heslo couvnout.

• Google Books. Vyhledávání výrazu "couvnout" pro češtinu.