češtinaEditovat

výslovnostEditovat

  • IPA: [t͡sɔʊ̯vat]

slovesoEditovat

  • nedokonavé
  • intranzitivní

variantyEditovat

časováníEditovat

Oznamovací způsob
Osoba Číslo jednotné Číslo množné
1. 2. 3. 1. 2. 3.
Přítomný čas couvám / couvu couváš / couveš couvá / couve couváme / couveme couváte / couvete couvají / couvou
Rozkazovací způsob
Osoba Číslo
jednotné
Číslo množné
2. 1. 2.
couvej couvejme couvejte
Příčestí
Rod Číslo jednotné Číslo množné
mužský životný
i neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský neživotný
a ženský
střední
Činné couval couvala couvalo couvali couvaly couvala
Přechodníky
Rod Číslo jednotné Číslo množné
mužský ženský
střední
mužský
ženský
střední
Přítomný couvaje couvajíc couvajíce

významEditovat

  1. pohybovat se či postupovat zády napřed, proti směru obvyklého či očekáva(tel)ného směru chůze nebo jízdy, pohybovat se zpět
    • Rytíř dělal, jakoby se na kužel usmíval, zatím však couval pomalu až k ohni v krbu a hodil ho náhle do plamene.[1]
    • Lékaři vrhli ještě jednou zdrcující pohled na Švejka, který uctivě couval pozpátku ku dveřím, ukláněje se zdvořile.[2]
  2. pod nátlakem uvolňovat vlastní či dobyté pozice
    • Někdo z Binderových lidí vytáhl nůž, Kuzendův zástup zdánlivě couval, ale menší jeho část se vrhla na kolotoč a urazila jelenovi parohy a ušlechtilou šíji jedné z labutí.[3]
    • Ne pyšně, hrdě však se vznes! Ať národ roste, stát ať vzkvétá! Necouvej před soutěží světa! Buď dobrých lásku a zlých děs![4]
  3. (o měsíci) být ve fázi mezi úplňkem (po) a (před) novem.
    • Jako mnemotechnickou pomůcku si lze snadno pamatovat, že Měsíc couvá, pokud tvarem připomíná písmeno C.

překladyEditovat

  1. pohybovat se pozpátku
  2. vyklízet dobytý prostor
  3. fáze Měsíce

synonymaEditovat

  1. jít / jet pozpátku, jít račím způsobem
  2. ustupovat
  3. ubývat

antonymaEditovat

  1. postupovat, jít kupředu
  2. hnát útokem, dobývat
  3. dorůstat

souvisejícíEditovat

poznámkyEditovat