latinaEditovat

výslovnostEditovat

  • IPA: [ˈkriːmen]

etymologieEditovat

Přes staroitaličtinu z předpokládaného praindoevropského *kréymn̥. Srovnej např. starořecké κρῖμα velmi podobných významů.

podstatné jménoEditovat

  • rod střední (neutrum)
  • 3. deklinace

skloňováníEditovat

Substantivum singulár plurál
nominativ crīmen crīmina
genitiv crīminis crīminum
dativ crīminī crīminibus
akuzativ crīmen crīmina
vokativ crīmen crīmina
ablativ crīmine crīminibus

významEditovat

  1. výčitka
  2. rozsudek, rozhodnutí soudu, ortel, verdikt
  3. zločin
  4. žaloba

synonymaEditovat

  1. sententia, iudicium
  2. scelus, nefās

souvisejícíEditovat