cukat

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈt͡sʊ.kat]

dělení

• cu-kat

etymologie

Z německého zucken téhož významu.

sloveso

• nedokonavé

varianty

• (zastarale, knižně) cukati

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	cukám	cukáš	cuká	cukáme	cukáte	cukají

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	cukej	cukejme	cukejte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	cukal	cukala	cukalo	cukali	cukaly	cukala
trpné	cukán	cukána	cukáno	cukáni	cukány	cukána

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
přítomný	cukaje	cukajíc	cukajíce

význam

1. dělat náhlý prudký pohyb
   • A jak jsem čekal na její odpověď, cítím, že mně taky začala huba cukat a poskakovat na levou stranu; byl-li ten její tik nakažlivý nebo bylo-li to z rozčilení, to nevím, ale já jsem vám to nemohl potlačit.

synonyma

1. škubat, trhat

související

• cukat se
• cuknout
• cukání
• cuk
• zacukat