Možná hledáte déčka, dečka nebo decka.

čeština editovat

výslovnost editovat

  • IPA: [ɟɛt͡ska]

dělení editovat

  • děc-ka

podstatné jméno editovat

  • rod střední

význam editovat

  1. přímé pády množného čísla substantiva děcko
    • Muži bez kabátů, ženy s červenými šátky, děcka na mámině sukni přes celý den jen čtou a čtou a čtou.[1]
  2. genitiv jednotného čísla substantiva děcko
    • I tentokráte ujala se plačícího děcka milosrdná sousedka, sama téměř žebrácká, a chovala je po tři dny, až se navrátila matka, která neměla ve světě stání a chtěla se přesvědčit, jak se chlapci vede(…) Pak šla k milenci svému a žádala ho, aby jí denně dával aspoň desetník na výživu její a děcka, ale jeho odpovědí byly — rány.[2]
  3. (nářečně) lidé, přátelé (často jako oslovení)

poznámky editovat

  1. Jiří Wolker: Host do domu
  2. Ignát Hermann: Vyhlídky do života, soudnička v Národních listech z 3. srpna 1887