Možná hledáte přátele.

čeština editovat

výslovnost editovat

  • IPA: [pr̝̊aːtɛlɛː]

dělení editovat

  • přá-te-lé

podstatné jméno editovat

  • rod mužský životný

význam editovat

  1. nominativ množného čísla substantiva přítel
    • Naši tři přátelé pozorovali pilně konání nepřátel a teprv pak ulehli, když viděli, že Indiáni kolem ohňů se rozložili k odpočinku.[1]
    • Na nádraží Nikolajevské dráhy setkali se dva přátelé: jeden tlustý, druhý tenký.[2]
  2. vokativ množného čísla substantiva přítel
    • Vzhůru sklenky, přátelé, vzhůru plné číše, připijme si vesele, vzpomínejme tiše![3]
    • „Drazí přátelé a vlastencové! Právě tomu rok, kdy sedíce jako dnes pospolu, vřelými přípitky oslavovali jsme příchod roku, který měl vyplniti dávné naše naděje a tužby[4]

poznámky editovat