dřevce

čeština

výslovnost

• IPA: [dr̝ɛft͡sɛ]

dělení

• dřev-ce

podstatné jméno

• rod střední

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	dřevce	dřevce
genitiv	dřevce	dřevcí
dativ	dřevci	dřevcím
akuzativ	dřevce	dřevce
vokativ	dřevce	dřevce
lokál	dřevci	dřevcích
instrumentál	dřevcem	dřevci

význam

1. druh bodné zbraně
   • Potom si na hlavu silnou dal přilbici kovanou pevně, na které chochol z žíní se s vrcholu strašlivě kýval, silné pak dřevce si vzal, jež v dlaň se mu hodio dobře.