dřevorubecký

čeština

výslovnost

• IPA: [tr̝ɛvɔrʊbɛt͡skiː]

dělení

• dře-vo-ru-bec-ký

přídavné jméno

• tvrdé

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	dřevorubecký	dřevorubecký	dřevorubecká	dřevorubecké	dřevorubečtí	dřevorubecké	dřevorubecké	dřevorubecká
genitiv	dřevorubeckého	dřevorubeckého	dřevorubecké	dřevorubeckého	dřevorubeckých	dřevorubeckých	dřevorubeckých	dřevorubeckých
dativ	dřevorubeckému	dřevorubeckému	dřevorubecké	dřevorubeckému	dřevorubeckým	dřevorubeckým	dřevorubeckým	dřevorubeckým
akuzativ	dřevorubeckého	dřevorubecký	dřevorubeckou	dřevorubecké	dřevorubecké	dřevorubecké	dřevorubecké	dřevorubecká
vokativ	dřevorubecký	dřevorubecký	dřevorubecká	dřevorubecké	dřevorubečtí	dřevorubecké	dřevorubecké	dřevorubecká
lokál	dřevorubeckém	dřevorubeckém	dřevorubecké	dřevorubeckém	dřevorubeckých	dřevorubeckých	dřevorubeckých	dřevorubeckých
instrumentál	dřevorubeckým	dřevorubeckým	dřevorubeckou	dřevorubeckým	dřevorubeckými	dřevorubeckými	dřevorubeckými	dřevorubeckými

význam

1. související s dřevorubcem, resp. dřevorubci
2. (přeneseně) hrubý, neomalený
   • Na to se dívám jako na dřevorubecký výklad ústavy.

související

• dřevorubec, dřevorubkyně