deacon
angličtina
editovatvýslovnost
editovat- IPA: [ˈdiːkən]
etymologie
editovatOdvozeno z pozdně latinského diaconus, jež vzniklo z řeckého διάκονος diaconos — „církevní služebník, náboženský úředník“, doslova „sloužící“, složeniny předpony dia- „zcela, úplně“ a protoindoevropského kořene *kon-o-, jenž vyšel z kořene *ken- „dát se do pohybu“.[1]
podstatné jméno
editovatskloňování
editovatpád \ číslo | singulár | plurál |
---|---|---|
nominativ | deacon | deacons |