detegovat

čeština

výslovnost

• IPA: [dɛtɛgɔvat]

dělení

• de-te-go-vat

sloveso

• dokonavé i nedokonavé
• tranzitivní

varianty

• detekovat, detektovat

etymologie

Z latinského detegere (odkrývat), z de- (od-) a tegere (krýt).

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	deteguji	deteguješ	deteguje	detegujeme	detegujete	detegují

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	deteguj	detegujme	detegujte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	detegoval	detegovala	detegovalo	detegovali	detegovaly	detegovala
trpné	detegován	detegována	detegováno	detegováni	detegovány	detegována

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
přítomný	deteguje	detegujíc	detegujíce

význam

1. zjistit / zjišťovat přítomnost něčeho
   • Přístroj detegoval velké množství těžkých kovů.

překlady

1. zjistit přítomnost

   • angličtina: detect
   • francouzština: détecter
   • nizozemština: detecteren
   • švédština: upptäcka

související

• detekce
• detekční
• detektor
• detektiv

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2009-06-19]. Heslo detekovat.