deviant

čeština

výslovnost

• IPA: [dɛvɪjant]

dělení

• de-vi-ant

etymologie

Z francouzského déviant, které je příčestím činným slovesa dévier — uchylovat se, scházet z cesty a to pochází z latinského dēviāre odvozeného od slova via — cesta.

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	deviant	devianti
genitiv	devianta	deviantů
dativ	deviantovi / deviantu	deviantům
akuzativ	devianta	devianty
vokativ	deviante	devianti
lokál	deviantovi / deviantu	deviantech
instrumentál	deviantem	devianty

význam

1. člověk postižený úchylkou (deviací)
   • Sexuolog Petr Weiss říká, že zákazníky prostitutek jsou většinou úplně normální muži, žádní devianti.

synonyma

1. (expresivně) úchyl, (hanlivě) zvrhlík

související

• deviantka
• deviace