Der gänzliche Mangel eines aufrichtig feurigen Interesses, das ihn in Anspruch genommen hätte, die Verarmung und Verödung seines Inneren — eine Verödung, so stark, daß sie sich fast unablässig als ein unbestimmt lastender Gram fühlbar machte — verbunden mit einer unerbittlichen inneren Verpflichtung und zähen Entschlossenheit, um jeden Preis würdig zu repräsentieren, seine Hinfälligkeit mit allen Mitteln zu verstecken und die »Dehors« zu wahren, hatte dies aus seinem Dasein gemacht, hatte es künstlich, bewußt, gezwungen gemacht und bewirkt, daß jedes Wort, jede Bewegung, jede geringste Aktion unter Menschen zu einer anstrengenden und aufreibenden Schauspielerei geworden war. [Th. Mann, Buddenbrooks, X.1] – Naprostý nedostatek jakéhokoliv žhavě upřímného zájmu, který by ho zaměstnal, chudoba a vyprahlost jeho nitra — vyprahlost tak veliká, že si jí byl takřka nepřetržitě vědom jako nějakého nejasně tížícího hoře — spojená s neúprosným vnitřním smyslem pro povinnost a houževnatým odhodláním stůj co stůj důstojně reprezentovat, všemi prostředky zastírat malátnost a zachovávat „dekorum“, udělaly z jeho života tohle, učinily jeho život vědomým, nuceným, umělým a způsobily, že každé slovo, každý pohyb, každá sebemenší akce mezi lidmi se proměnila v namáhavé a vyčerpávající herectví. [přel. Jitka Fučíková (1985:474–5)]
