romština

editovat

výslovnost

editovat
  • IPA: [dɪlɪnɔ]

dělení

editovat
  • di-li-no

podstatné jméno

editovat
  • rod mužský

etymologie

editovat

Z maďarského dilinyós (hlupák) slovo přešlo do slovenské romštiny, odtud pak do českého světského argotu jako dylina (nadávka ženě).[1]

skloňování

editovat
Substantivum singulár plurál
nominativ dilino diline
vokativ dilineja dilinale
akuzativ dilines dilinen
dativ dilineske dilinenge
lokativ dilineste dilinende
instrumentál dilineha dilinenca
ablativ dilinestar dilinendar
genitiv dilineskero
dilineskeri
dilineskere
dilinengero
dilinengeri
dilinengere

význam

editovat
  1. hlupák, pitomec debil
  2. blázen

přísloví, úsloví a pořekadla

editovat

přídavné jméno

editovat

skloňování

editovat
Číslo singulár plurál
Rod mužský ženský mužský
i ženský
nominativ dilino diliňi diline
vokativ dilineja diliňije diliňale
akuzativ dilines diliňa diliňen
nepřímý pád diline diliňa diline
dativ dilineske diliňake diliňenge
lokativ dilineste diliňate diliňende
instrumentál dilineha diliňaha diliňenca
ablativ dilinestar diliňatar diliňendar
genitiv dilineskero diliňakero diliňengero

stupňování

editovat
stupeň tvar
pozitiv dilino
komparativ dilineder
superlativ mekdilineder
najdilineder
nekdilineder

význam

editovat
  1. hloupý, pitomý
  2. bláznivý

slovní spojení

editovat

přísloví, úsloví a pořekadla

editovat

poznámky

editovat
  1. SUK, Jaroslav. Několik slangových slovníků : současný český kriminální slang : slang chartistů : slang profesionálních řidičů : slang teplárenských zaměstnanců : vojenský slang. 1. vyd. Praha : Inverze, 1993. ISBN 80-900632-9-2. Část Současný český kriminální slang a světský argot, heslo „dylina“, s. 56.