češtinaEditovat

výslovnostEditovat

  • IPA: [ˈpɪtɔmet͡s]

děleníEditovat

  • pi-to-mec

podstatné jménoEditovat

  • rod mužský životný

skloňováníEditovat

Substantivum singulár plurál
nominativ pitomec pitomci
genitiv pitomce pitomců
dativ pitomci / pitomcovi pitomcům
akuzativ pitomce pitomce
vokativ pitomče pitomci
lokál pitomci / pitomcovi pitomcích
instrumentál pitomcem pitomci

významEditovat

  1. (hanlivě) hloupý člověk
    • Pokaždé, když našlápl na nohu, explodovaly mu v ní výstřely z pušky a on si v duchu říkal, jsi blázen, zatracený blázen, pitomec, strašný pitomec, zatracený pitomec a blázen; koukni se na to boží dopuštění, jak to teď chceš dát do pořádku...[1]
    • Spousta pitomců si o sobě myslí, bůhvíjak nejsou inteligentní.

souvisejícíEditovat

poznámkyEditovat

  1. BRADBURY, Ray. 451 stupňů Fahrenheita. [s.l.] : Baronet, 2009. S. 120.