čeština

editovat

etymologie

editovat

Z pitomý a -ec.

výslovnost

editovat
  • IPA: [ˈpɪtɔmet͡s]

dělení

editovat
  • pi-to-mec

podstatné jméno

editovat
  • rod mužský životný

skloňování

editovat
pád \ číslo jednotné množné
nominativ pitomec pitomci
genitiv pitomce pitomců
dativ pitomci / pitomcovi pitomcům
akuzativ pitomce pitomce
vokativ pitomče pitomci
lokál pitomci / pitomcovi pitomcích
instrumentál pitomcem pitomci

význam

editovat
  1. (hanlivě) hloupý člověk; hlupák
    • Pokaždé, když našlápl na nohu, explodovaly mu v ní výstřely z pušky a on si v duchu říkal, jsi blázen, zatracený blázen, pitomec, strašný pitomec, zatracený pitomec a blázen; koukni se na to boží dopuštění, jak to teď chceš dát do pořádku...[1]
    • Spousta pitomců si o sobě myslí, bůhvíjak nejsou inteligentní.

překlady

editovat
  1. hlupák

související

editovat

reference

editovat
  1. BRADBURY, Ray. 451 stupňů Fahrenheita. [s.l.] : Baronet, 2009. S. 120.

externí odkazy

editovat