pitomec

čeština

etymologie

Z pitomý a -ec.

výslovnost

• IPA: [ˈpɪtɔmet͡s]

dělení

• pi-to-mec

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	pitomec	pitomci
genitiv	pitomce	pitomců
dativ	pitomci / pitomcovi	pitomcům
akuzativ	pitomce	pitomce
vokativ	pitomče	pitomci
lokál	pitomci / pitomcovi	pitomcích
instrumentál	pitomcem	pitomci

význam

1. (hanlivě) hloupý člověk; hlupák
   • Pokaždé, když našlápl na nohu, explodovaly mu v ní výstřely z pušky a on si v duchu říkal, jsi blázen, zatracený blázen, pitomec, strašný pitomec, zatracený pitomec a blázen; koukni se na to boží dopuštění, jak to teď chceš dát do pořádku...
   • Spousta pitomců si o sobě myslí, bůhvíjak nejsou inteligentní.

překlady

1. hlupák

   • angličtina: dolt, twerp

související

• pitoma
• pitomcův
• pitomý
• pitomeček
• pitomost

externí odkazy

• Příruční slovník jazyka českého a kartotéka novočeského lexikálního archivu. Ústav pro jazyk český, 1935–1957. Heslo pitomec.
• Slovník spisovného jazyka českého. Ústav pro jazyk český, 1960–1971. Heslo pitomec.
• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-. Heslo pitomec.