diplomatic

angličtina

výslovnost

• IPA: [ˌdɪpləˈmætɪk]
•  diplomatic (USA)^{? • info}

etymologie

Přejato z latinského diplomaticus, „týkající se dokumentů, textů, listin“, adjektiva odvozeného od substantiva diploma — „licence, listina“, z řeckého δίπλωμα diploma téhož významu, původně „papír přeložený vedví“, odvozeného z diploun — „přeložit napůl“, z diploos — „dvojitý, dvojnásobný“, složenin předpony di- „dvoj“ a kořene *pel- „skládat“. Ve významu „vztahující se k listinám“ v angličtině doloženo k roku 1711; ve významu „týkající se mezinárodních vztahů“ k roku 1787; ve významu „taktní“ k roku 1826.

přídavné jméno

stupňování

stupeň	tvar
pozitiv	diplomatic
komparativ	more diplomatic
superlativ	most diplomatic

význam

1. diplomatický
2. diplomatický, taktní
3. (zastarale) týkající se listin

synonyma

1. —
2. diplomatical
3. —

související

• diplomat
• diplomacy
• diplomatically
• diploma