Z latinského pozdního disculpare, utvořeného od culpa — vina. (Doslova tedy vlastně "vyvinit", příp. "zbavit obvinění/viny/provinění".) Srovnej také obdobně tvořená slova téhož významu v jiných jazycích, např. německé entschuldigen či ruské извинить.
způsob oznamovací
|
jednotné
|
množné
|
1. |
2. |
3. |
1. |
2. |
3.
|
přítomný čas
|
disculpo
|
disculpas
|
disculpa
|
disculpamos
|
disculpáis
|
disculpan
|
souminulý čas
|
disculpaba
|
disculpabas
|
disculpaba
|
disculpábamos
|
disculpabais
|
disculpaban
|
minulý čas dokonavý
|
disculpé
|
disculpaste
|
disculpó
|
disculpamos
|
disculpasteis
|
disculparon
|
budoucí čas
|
disculparé
|
disculparás
|
disculpará
|
disculparemos
|
disculparéis
|
disculparán
|
podmiňovací
|
disculparía
|
disculparías
|
disculparía
|
disculparíamos
|
disculparíais
|
disculparían
|
způsob spojovací
|
jednotné
|
množné
|
1. |
2. |
3. |
1. |
2. |
3.
|
přítomný čas
|
disculpe
|
disculpes
|
disculpe
|
disculpemos
|
disculpéis
|
disculpen
|
souminulý čas (ra)
|
disculpara
|
disculparas
|
disculpara
|
disculpáramos
|
disculparais
|
disculparan
|
souminulý čas (se)
|
disculpase
|
disculpases
|
disculpase
|
disculpásemos
|
disculpaseis
|
disculpasen
|
budoucí čas
|
disculpare
|
disculpares
|
disculpare
|
disculpáremos
|
disculpareis
|
disculparen
|
způsob rozkazovací
|
jednotné
|
množné
|
1. |
2. |
3. |
1. |
2. |
3.
|
kladný
|
—
|
disculpa
|
disculpe
|
disculpemos
|
disculpad
|
disculpen
|
záporný
|
—
|
no disculpes
|
no disculpe
|
no disculpemos
|
no disculpéis
|
no disculpen
|
neosobní tvary
číslo
|
jednotné
|
množné
|
osoba |
1. |
2. |
3. |
1. |
2. |
3.
|
infinitiv
|
disculpar
|
gerundium
|
disculpando
|
příčestí
číslo
|
jednotné
|
množné
|
rod
|
mužský |
ženský |
mužský |
ženský
|
příčestí minulé
|
disculpado
|
—
|
—
|
—
|
- omluvit, prominout, odpustit, omlouvat, promíjet, odpouštět
- Perdón, discúlpame por favor por lo que te hice o dije. – Promiň, odpusť mi prosím to, co jsem ti udělal nebo řekl.
- perdonar, excusar