divortebam

latina

výslovnost

• IPA: [di.wɔrˈteːbam]

sloveso

• tranzitivní
• 3.konjugace

význam

1. první osoba jednotného čísla indikativu imperfekta činného rodu slovesa dīvortĕre — bavil(a) jsem, rozptyloval(a) jsem; rozváděl(a) jsem

synonyma

1. (neutrálně) dīvertēbam

související

• dīvortēbar
• dīvortor
• divortō
• pervortēbam
• convortēbam
• revortēbam
• vortēbam
• āvortēbam
• invortēbam
• dīvortam
• dēvortēbam
• obvortēbam
• dīvortĕrem
• subvortēbam