přídavné jméno

editovat
  • 1. a 2. deklinace

skloňování

editovat
Číslo singulár plurál
Rod mužský ženský střední mužský ženský střední
nominativ doctus docta doctum doctī doctae docta
genitiv doctī doctae doctī doctōrum doctārum doctōrum
dativ doctō doctae doctō doctīs doctīs doctīs
akuzativ doctum doctam doctum doctōs doctās docta
vokativ docte docta doctum doctī doctae docta
ablativ doctō doctā doctō doctīs doctīs doctīs

význam

editovat
  1. učený, vzdělaný
    • Homo doctus in se semper divitias habet. – Učený člověk má v sobě vždy bohatství.

antonyma

editovat
  1. indoctus

odvozeniny v jiných jazycích

editovat

sloveso

editovat

význam

editovat
  • participium perfekta pasiva od slovesa docēre