dois

francouzština

výslovnost

• IPA: [dwa]

homofony

• doigt
• doigts
• doit

sloveso

význam

1. první osoba singuláru indikativu prézenta slovesa devoir – musím
2. druhá osoba singuláru indikativu prézenta slovesa devoir – musíš
3. druhá osoba singuláru imperativu slovesa devoir – musíš

portugalština

výslovnost

• IPA: [dojʃ]

etymologie

• Z latinského duōs.

podstatné jméno

• rod mužský

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	dois	dois

význam

1. dvojka

číslovka

• základní

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	dois	duas IPA: [ˈduɜʃ]

význam

1. dva

související

• duas
• dobro
• dublo