češtinaEditovat

výslovnostEditovat

děleníEditovat

  • mu-set

variantyEditovat

slovesoEditovat

  • nedokonavé
  • způsobové

časováníEditovat

Oznamovací způsob
Osoba Číslo jednotné Číslo množné
1. 2. 3. 1. 2. 3.
Přítomný čas musím musíš musí musíme musíte musejí / musí
Příčestí
Rod Číslo jednotné Číslo množné
mužský životný
i neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský neživotný
a ženský
střední
Činné musel / musil musela / musila muselo / musilo museli / musili musely / musily musela / musila
Přechodníky
Rod Číslo jednotné Číslo množné
mužský ženský
střední
mužský
ženský
střední
Přítomný museje musejíc musejíce

významEditovat

  1. (muset + infinitiv) jako modální sloveso vyjadřuje nutnost, povinnost či potřebu něco udělat, podléhat závazku či potřebě
    • Musím jít na záchod.
    • Musíš se trochu víc věnovat výchově svých dětí, jinak dopadnou špatně.
  2. vyjadřuje jistotu mluvčího či velkou pravděpodobnost
    • Musí tě mít rád, jinak by to neudělal.

překladyEditovat

  1. nutnost konat
  2. vyjádření pravděpodobnosti

souvisejícíEditovat

přísloví, rčení a pořekadlaEditovat

poznámkyEditovat

  • Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, [cit. 2017-12-06]. Heslo muset.
  • Slovník spisovného jazyka českého [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky. Heslo muset.