domovníkovi

čeština

výslovnost

• IPA: [dɔmɔvɲiːkɔvɪ]

homofony

• domovníkovy

dělení

• do-mov-ní-ko-vi

podstatné jméno (1)

• rod mužský životný
• pomnožné

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	—	domovníkovi
genitiv	—	domovníkových
dativ	—	domovníkovým
akuzativ	—	domovníkovy
vokativ	—	domovníkovi
lokál	—	domovníkových
instrumentál	—	domovníkovými

význam

1. domovníkova rodina
   • Přišel s novinou, že domácí koupil níž v ulici nový, velký dům, a že se tam mají (domovníkovi) hned stěhovat; byt že v něm bude lepší, dva pokoje, kuchyň že je ovšem tmavá.
   • Služka použila pak té příležitosti a odběhla navštívit svého milence někam do zámečnické dílny v Karlíně a řekla Honzátkovi, aby nezapomněl dobře zamknout předsíň a dát klíč k domovníkovům.

související

• domovník

podstatné jméno (2)

• rod mužský životný

význam

1. dativ singuláru podstatného jména domovník
   • Vzal jsem lístek, dal jsem domovníkovi na místě jediného desetníku dva a stupal jsem nahoru přemítaje, co as to je a od koho?
2. lokál singuláru podstatného jména domovník

synonyma

1. domovníku

přídavné jméno

význam

1. nominativ plurálu mužského rodu životného přídavného jména domovníkův
   • Největší darebáci v našem domě jsou domovníkovi synové.
2. vokativ plurálu mužského rodu životného přídavného jména domovníkův