doručit

čeština

výslovnost

• IPA: [dɔrʊt͡ʃɪt]

dělení

• do-ru-čit

sloveso

• dokonavé
• tranzitivní

varianty

• (zastarale) doručiti

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
budoucí čas	doručím	doručíš	doručí	doručíme	doručíte	doručí

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	doruč	doručme	doručte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	doručil	doručila	doručilo	doručili	doručily	doručila
trpné	doručen	doručena	doručeno	doručeni	doručeny	doručena

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
minulý	doručiv	doručivši	doručivše

význam

1. předat, odevzdat, dopravit adresátovi nebo na místo určení

překlady

1. předat, odevzdat, dopravit

   • angličtina: deliver
   • němčina: zustellen, überbringen

související

• doručovat
• doručovatel, doručovatelka
• doručování
• doručení
• doručovací
• doručený, nedoručený
• doručenka