drnc
čeština editovat
výslovnost editovat
- IPA: [ˈdr̩nt͡s]
dělení editovat
- drnc
podstatné jméno editovat
- rod mužský neživotný
skloňování editovat
| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | drnc | drncy / drnce |
| genitiv | drncu / drnce | drnců |
| dativ | drncu / drnci | drncům |
| akuzativ | drnc | drncy / drnce |
| vokativ | drnci | drncy / drnce |
| lokál | drncu / drnci | drncích / drncech |
| instrumentál | drncem | drncy / drnci |
význam editovat
- (hovorově) drncnutí
- Motor je většinou elektrický, z čehož lze odvodit, že nedrnčí a pokud by nastala situace, že by byl vznětový nebo zážehový mohu vás stoprocentně ujistit, že výbuchy, které motor pohání nejsou tak silné, aby rozdrnčely celý vlak, a navíc časový interval mezi výbuchy je řádově tisíckrát menší než časový interval mezi jednotlivými „drncy“ našeho rozebíraného „drnčení“.[1]
související editovat
citoslovce editovat
význam editovat
- citoslovce vyjadřující drncnutí
- Prvním problémem je, že dálnice dosluhuje a zvuky drnc, hrk, žgruch a prásk provázejí zlověstně její uživatele.[2]
synonyma editovat
- (dětsky) drnci
související editovat
sloveso editovat
- intranzitivní
- dokonavé
varianty editovat
význam editovat
- (v obecném jazyce) drncl; příčestí činné, třetí osoba jednotného čísla minulého času mužského rodu slova drncnout
související editovat
poznámky editovat
- ↑ REICHL, Jaroslav. Drncající vlak. jreichl.com, [cit. 2023-03-21]. Dostupné online.
- ↑ OULEHLA, Drahoslav. Oulehla (KSČM): Drnc, hrk, žgruch a prásk natěšenou Vysočinou. Parlamentní listy, 2012-10-09, [cit. 2023-03-21]. Dostupné online.