- dativ jednotného čísla podstatného jména drnc
- vokativ jednotného čísla podstatného jména drnc
- lokál jednotného čísla podstatného jména drnc
- instrumentál množného čísla podstatného jména drnc
- drncu
- –
- drncu
- drncy
- (dětsky) drnc; citoslovce vyjadřující drncnutí
- Drnci, drnci, drnci / vaříme šneky v hrnci / Drnci, drnci, drnc / přidáme sůl, ať mají šmrnc. / Až se šneci uvaří, / vyndáme je z ulity / schválně jak se zatváří, / že jsou máslem politý.[1]
- Autobusem drnci, drnci, drncá Dana celý den. / Já už ale drncat nechci, z autobusu už chci ven! / Autobusem drnci, drnci, drncá Dana celou noc. / Já už ale drncat nechci udrncaná jsem už moc![2]
- (neutrálně) drnc