duovėna

žemaitština

dělení

• duo-vė-na

etymologie

Výraz je odvozením ze slovesa duovėnoutė (darovat) záměnou koncovky -outė za -a, čímž se naznačí dokončení/výsledek činnosti.

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

Substantivum	singulár	duál	plurál
nominativ	duovėna	duovėnė	duovėnas
genitiv	duovėnuos	duovėnū	duovėnū
dativ	duovėnā	duovėnuom	duovėnuoms
akuzativ	duovėna	duovėnė	duovėnas
instrumentál	duovėno	duovėnuom	duovėnuoms
lokál	duovėnuo	duovėnuos	duovėnuos
vokativ	duovėna	duovėnė	duovėnas

význam

1. dárek, dar