dvojkoruna

čeština

výslovnost

• IPA: [dvɔjkɔrʊna]

dělení

• dvoj-ko-ru-na

varianty

• dvoukoruna

etymologie

Z předpony dvoj- a substantiva koruna.

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	dvojkoruna	dvojkoruny
genitiv	dvojkoruny	dvojkorun
dativ	dvojkoruně	dvojkorunám
akuzativ	dvojkorunu	dvojkoruny
vokativ	dvojkoruno	dvojkoruny
lokál	dvojkoruně	dvojkorunách
instrumentál	dvojkorunou	dvojkorunami

význam

1. mince nebo bankovka o nominální hodnotě dvou korun

synonyma

1. (hovorově) dvojkačka, dvoukačka

související

• dvojkorunový