dvoukoruna

čeština

výslovnost

• IPA: [dvɔʊ̯kɔrʊna]

dělení

• dvou-ko-ru-na

varianty

• dvojkoruna

etymologie

Z předpony dvou- a substantiva koruna.

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	dvoukoruna	dvoukoruny
genitiv	dvoukoruny	dvoukorun
dativ	dvoukoruně	dvoukorunám
akuzativ	dvoukorunu	dvoukoruny
vokativ	dvoukoruno	dvoukoruny
lokál	dvoukoruně	dvoukorunách
instrumentál	dvoukorunou	dvoukorunami

význam

1. mince nebo bankovka o nominální hodnotě dvou korun

synonyma

1. (hovorově) dvoukačka, dvojkačka

související

• dvoukorunový