dvoudílný

čeština

výslovnost

• IPA: [dvɔʊ̯ɟiːlniː]

dělení

• dvou-díl-ný

etymologie

Složené adjektivum odvozené od číslovky dva a substantiva díl.

varianty

• dvojdílný
• 2dílný

přídavné jméno

• tvrdé

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	dvoudílný	dvoudílný	dvoudílná	dvoudílné	dvoudílní	dvoudílné	dvoudílné	dvoudílná
genitiv	dvoudílného	dvoudílného	dvoudílné	dvoudílného	dvoudílných	dvoudílných	dvoudílných	dvoudílných
dativ	dvoudílnému	dvoudílnému	dvoudílné	dvoudílnému	dvoudílným	dvoudílným	dvoudílným	dvoudílným
akuzativ	dvoudílného	dvoudílný	dvoudílnou	dvoudílné	dvoudílné	dvoudílné	dvoudílné	dvoudílná
vokativ	dvoudílný	dvoudílný	dvoudílná	dvoudílné	dvoudílní	dvoudílné	dvoudílné	dvoudílná
lokál	dvoudílném	dvoudílném	dvoudílné	dvoudílném	dvoudílných	dvoudílných	dvoudílných	dvoudílných
instrumentál	dvoudílným	dvoudílným	dvoudílnou	dvoudílným	dvoudílnými	dvoudílnými	dvoudílnými	dvoudílnými

význam

1. mající dva díly, složený ze dvou částí
   • Dvoudílný televizní film Metanol podle [Romana Kafky] tehdejší události i postavy vyšetřovatelů a pachatelů věrně zachycuje.