eşya

turečtina

výslovnost

• IPA: [ɛʃˈjɑː]

etymologie

Z arabského أَشْيَاء, což je množné číslo substantiva شَيْء — věc. Srovnej (turecké) şey, dále např. kazašské иштер apod.

podstatné jméno

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	eşya	eşyalar
akuzativ	eşyayı	eşyaları
dativ	eşyaya	eşyalara
lokál	eşyada	eşyalarda
ablativ	eşyadan	eşyalardan
genitiv	eşyanın	eşyaların

význam

1. věc, předmět

slovní spojení

• hediyelik eşya (suvenýr)