elév

čeština

výslovnost

• IPA: [ɛlɛːf]

dělení

• elév

etymologie

Z francouzského élève – žák. Používalo se u námořnictva u nového/nezkušeného námořníka

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	elév	elévové
genitiv	eléva	elévů
dativ	elévu / elévovi	elévům
akuzativ	eléva	elévy
vokativ	eléve	elévové
lokál	elévu / elévovi	elévech
instrumentál	elévem	elévy

význam

1. žák některých institucí
2. (dříve) obvykle neplacený začátečník v některých oborech
   • A tenkrát dokonce vím, že Břeťa Rychlík už se začíná etablovat jakoby divadelní publicista a tak různě, přesto že ho pamatuji jako eléva. Když tady přišel a byl neuvěřitelný prostě alkoholik a zpiťar a průserář a jako jsi nikdy nevěděl, co ti vyvede.
   • Po absolvování DAMU působil rok jako elév v Horáckém divadle.
   • Odehrávala se řada tragédií, ale také se v tu dobu ukazovalo to nejlepší ze zdejší společnosti. (…) Když povodně vypukly, pracoval jsem zrovna jako elév ve směně České televize. Tehdy ještě nebylo kontinuální zpravodajské vysílání, ale během záplav se vysílalo velmi často...

překlady

1. žák

   • francouzština: élève m
2. —

synonyma

1. —
2. začátečník, praktikant, učedník

související

• elévka
• elévský
• elévství

poznámky

• Slovník spisovného jazyka českého. Ústav pro jazyk český, 1960–1971, [cit. 2013-04-13]. Heslo elév.
• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2017-03-14]. Heslo elév.