instituce

češtinaEditovat

výslovnostEditovat

  • IPA: [ɪnstɪtʊt͡sɛ]

děleníEditovat

  • in-sti-tu-ce

podstatné jménoEditovat

  • rod ženský

skloňováníEditovat

pád \ číslo singulár plurál
nominativ instituce instituce
genitiv instituce institucí
dativ instituci institucím
akuzativ instituci instituce
vokativ instituce instituce
lokál instituci institucích
instrumentál institucí institucemi

významEditovat

  1. zařízení, ústav
    • Tato základní myšlenka jest i podkladem organisace stravoven v Rakousku, kde byly ponejprv zavedeny jako instituce veřejné správy a kde byly upraveny zákonodárstvím zemským,...[1]
  2. orgán
    • Instituce soudů porotních má mnoho přívržencův i mnoho odpůrcův.[2]
  3. (v sociologii) organizace, řád a normy přidělené určitým oblastem lidského chování za účelem jeho sjednocení; oficiální prohlášení určitého vzorce chování za společensky žádoucí; vzorce chování přijímané a prosazované určitým sociálním útvarem
  4. (v antropologii) každý obecně praktikovaný a v dané kultuře předávaný způsob jednání vzniklý v procesu interakce mezi společenskými jednotkami, skupinami lidí a jednotlivci[3]
    • Smyslem vytváření sociálních institucí je vyloučit sociálně neschvalovaného chování, tedy jednání, které ohrožuje samotné principy existence systému, a omezit sociálně konfliktní a sociálně neobvyklé chování.

překladyEditovat

  1. zařízení

synonymaEditovat

  1. zařízení, ústav
  2. orgán
  3. sociální instituce
  4. sociální instituce

souvisejícíEditovat

poznámkyEditovat

  1. KREJČÍ, Rudolf. Stravovny. In Ottův slovník naučný. Praha : J. Otto, 1906. s:Ottův slovník naučný/Stravovny Díl 24., s. 206.
  2. STORCH, František. Porota. In Ottův slovník naučný. Praha : J. Otto, 1897. s:Ottův slovník naučný/Porota Díl 12., s. 253–255.
  3. URBAN, Lukáš, a kol. Sociologie aplikovaná v bezpečnostně právní praxi. doplnění, 2. vyd. Praha : PA ČR, 2005.

externí odkazyEditovat