francouzština editovat

výslovnost editovat

  • IPA: [ɑ̃.taj]

etymologie editovat

Zpětným tvořením od slovesa entailler, srovnej např. tailler, italské tagliare, španělské tajar či anglické tailor.

podstatné jméno editovat

  • rod ženský

skloňování editovat

pád \ číslo singulár plurál
nominativ entaille entailles

význam editovat

  1. zářez, vrub, zásek
    • Il tira son couteau de sa poche, fit une large et profonde entaille à un des arbres auprès desquels s’était arrêtée la voiture. – Vyňal z kapsy nůž a vyřízl jím široký a uhluboký vrub do jednoho ze stromů, u nichž se vůz zastavil.[1]
  2. zub, poškození břitu
    • [L'abatteur] se sert d’un couteau aussi affûté qu'un rasoir. S'il y a une quelconque entaille sur le tranchant ce qui pourrait occasionner fût-ce la moindre douleur, l’animal deviendrait de ce fait treifé, c'est-à-dire non casher. – Řezník košerák používá nůž nabroušený jako břitva. Nachází-li se ale na jeho ostří sebemenší zub, což by mohlo zvířeti způsobit byť jen malou bolest, stává se tím pádem porážené zvíře trejfe [pokrmem], to jest ne košer.[2]
  3. seknutí, sečná rána
    • Le guerrieur a reçu dans le bras un coup de sabre qui lui a fait une grande entaille. – Bojovníka zasáhli šavlí na paži a má z toho velkou sečnou ránu.[3]

související editovat

poznámky editovat

  1. Eugène Sue: Les Mystères de Paris, 1843, převzato z Wiktionnaire
  2. Harry Kemelman: Un beau jour le rabbin a acheté une croix, překlad: Lazare Rabineau, Paříž 1999, ISBN 2-264-01487-3, str.78
  3. převzato z Wiktionnaire