zub
Možná hledáte ŽUB.
čeština editovat
výslovnost editovat
dělení editovat
- zub
podstatné jméno editovat
- rod mužský neživotný
skloňování editovat
| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | zub | zuby |
| genitiv | zubu | zubů |
| dativ | zubu | zubům |
| akuzativ | zub | zuby |
| vokativ | zube | zuby |
| lokál | zubu | zubech |
| instrumentál | zubem | zuby |
význam editovat
- tvrdá vápenatá část těla některých obratlovců, kterou rozmělňují potravu
- Spadl ze žebříku a vyrazil si zub.
- ostrá část pily nebo jiných nástrojů
- Pila měla tupé zuby.
- předmět připomínající zub (1)
- Ostrov čněl nad hladinu jako obrovský zub.
- Pod okny na místě klidného toku řeky cenilo zuby hrbolaté dláždění, přes něž po celý den drnčely těžké vozy, otřásající domy v základech, a pan Klokoč žil ve stálém strachu, že se mu sřítí strop nad hlavou.[1]
překlady editovat
- vápenatá část těla
- amharština: ጥርስ
- angličtina: tooth
- arabština: سِنّ ž
- běloruština: зуб m
- bulharština: зъб m
- čínština: 齒
- dánština: tand c
- esperanto: dento
- estonština: hammas
- finština: hammas
- francouzština: dent ž
- gruzínština: კბილი
- hebrejština: שֵׁן ž
- hindština: दाँत
- islandština: tönn ž
- italština: dente m
- japonština: 歯
- jidiš: צאָן m
- katalánština: dent ž
- korejština: 이
- laoština: ແຂ້ວ
- latina: dens m
- litevština: dantis m
- lotyština: zobs m
- maďarština: fog
- makedonština: заб m
- mongolština: шүд
- němčina: Zahn m
- nizozemština: tand m
- norština: tann c
- okcitánština: dent ž
- polština: ząb m
- romština: dand
- rumunština: dinte
- ruština: зуб m
- řečtina: δόντι s
- slovenština: zub m
- slovinština: zob m
- somálština: ilig
- starořečtina: ὀδούς m
- syrština: ܫܶܢܳܐ ž
- španělština: diente m
- švédština: tand c
- tagalština: ngipin
- thajština: ฟัน
- turečtina: diş
- ukrajinština: зуб m
- vietnamština: răng
- žemaitština: dontės m
- angličtina: tine
- —
související editovat
- zoubek
- zubní
- zubatý
- ozubený
- zubatá
- zubačka
- zubař
- zubařka
- zubovina
- zubit se
- trojzubec
- bezzubý
- kolozubý
- ostrozubý
- pilozubý
- šavlozubý
- zubit se
- zuboun (zast. narval)
- pizizub, pizizubka
- rosolozub
- zuboretný
- zubodásňový
- zuboměr
- zubořez
slovní spojení editovat
- zub času
- zuby nehty
- zub moudrosti
- zkažený zub
- vyviklaný zub
- vykotlaný zub
- mléčný zub
- stálý zub
- zub třenový
fráze a idiomy editovat
- brousit si zuby (na něco)
- držet jazyk za zuby
- dát někomu do zubů
- dělat si na něco zuby
- mít (něčeho nebo někoho) plné zuby
- po zuby ozbrojený
- podívat se něčemu na zub (častěji podívat se něčemu na zoubek)
- vylámat si na něčem zuby
- vynést v zubech
- zatnout zuby
přísloví, úsloví a pořekadla editovat
slovenština editovat
výslovnost editovat
- IPA: [zʊp]
dělení editovat
- zub
podstatné jméno editovat
- rod mužský neživotný
význam editovat
související editovat
poznámky editovat
- ↑ Ignát Hermann: Z pražských zákoutí
