estébákův

čeština

výslovnost

• IPA: [ɛstɛːbaːkuːf]

dělení

• es-té-bá-kův

etymologie

Odvozeno od podstatného jména estébák příponou -ův.

přídavné jméno

• přivlastňovací

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	estébákův	estébákův	estébákova	estébákovo	estébákovi	estébákovy	estébákovy	estébákova
genitiv	estébákova	estébákova	estébákovy	estébákova	estébákových	estébákových	estébákových	estébákových
dativ	estébákovu	estébákovu	estébákově	estébákovu	estébákovým	estébákovým	estébákovým	estébákovým
akuzativ	estébákova	estébákův	estébákovu	estébákovo	estébákovy	estébákovy	estébákovy	estébákova
vokativ	estébákův	estébákův	estébákova	estébákovo	estébákovi	estébákovy	estébákovy	estébákova
lokál	estébákově / estébákovu	estébákově / estébákovu	estébákově	estébákově / estébákovu	estébákových	estébákových	estébákových	estébákových
instrumentál	estébákovým	estébákovým	estébákovou	estébákovým	estébákovými	estébákovými	estébákovými	estébákovými

význam

1. náležící estébákovi