francouzštinaEditovat

výslovnostEditovat

homofonyEditovat

etymologieEditovat

Z latinského aestimāre. Srovnej např. anglické esteem, estimate či španělské estimar.

slovesoEditovat

časováníEditovat

Oznamovací způsob
Osoba Číslo jednotné Číslo množné
1. je (j') 2. tu 3. il / elle 1. nous 2. vous 3. ils / elles
Jednoduché
časy
Prézens estime estimes estime estimons estimez estiment
Imperfektum estimais estimais estimait estimions estimiez estimaient
Passé simple estimai estimas estima estimâmes estimâtes estimèrent
Futurum I estimerai estimeras estimera estimerons estimerez estimeront
Složené
časy
Passé composé ai estimé as estimé a estimé avons estimé avez estimé ont estimé
Plusquamperfektum avais estimé avais estimé avait estimé avions estimé aviez estimé avaient estimé
Passé antérieur eus estimé eus estimé eut estimé eûmes estimé eûtes estimé eurent estimé
Futurum II aurai estimé auras estimé aura estimé aurons estimé aurez estimé auront estimé
Spojovací způsob
Osoba Číslo jednotné Číslo množné
1. que je (j') 2. que tu 3. qu'il / elle 1. que nous 2. que vous 3. qu'ils / elles
Jednoduché
časy
Prézens estime estimes estime estimions estimiez estiment
Imperfektum estimasse estimasses estimât estimassions estimassiez estimassent
Složené
časy
Passé aie estimé aies estimé ait estimé ayons estimé ayez estimé aient estimé
Plusquamperfektum eusse estimé eusses estimé eût estimé eussions estimé eussiez estimé eussent estimé
Podmiňovací způsob
Osoba Číslo jednotné Číslo množné
1. je (j') 2. tu 3. il / elle 1. nous 2. vous 3. ils / elles
Prézens estimerais estimerais estimerait estimerions estimeriez estimeraient
Passé aurais estimé aurais estimé aurait estimé aurions estimé auriez estimé auraient estimé
Rozkazovací způsob
Osoba Číslo
jednotné
Číslo množné
2. 1. 2.
Prézens estime estimons estimez
Passé aie estimé ayons estimé ayez estimé
Prézens Passé
Infinitiv estimer avoir estimé
Přechodník en estimant en ayant estimé
Příčestí estimant estimé

významEditovat

  1. odhadnout, odhadovat
  2. vážit si, oceňovat
  3. domnívat se, soudit
    • L’idée d’être élu? Pourquoi? Elle n'est pas particulière aux Juifs. Les Grecs en étaient persuadés; les Romains également. Plus près de nous, les Anglais s’étaient investis de la mission d’assumer le fardeau de l'homme blanc ; les Russes et les Chinois se sentent toujours obligés de convertir le monde entier au marxisme, tandis que notre pays estime devoir s’opposer à l'extension de la doctrine marxiste et voudrait convaincre la terre entière des bienfaits du système démocratique. – Myšlenka vyvolenosti? Pročpak? Není to nic výhradně židovského. O své vyvolenosti byli přesvědčení Řekové, Římané rovněž. Blíže k nám, Angličané na sebe vzali povolání nést břímě bílého muže ; Rusové a Číňané pořád ještě cítí povinnost obrátit celý svět na marxismus, zatímco naše země se domnívá, že to ona musí vzdorovat rozpínání marxistického učení a ráda by přesvědčila celou planetu o dobrodiních demokratického uspořádání.[1]

souvisejícíEditovat

poznámkyEditovat

  1. Harry Kemelman: Mardi le rabbin a vu rouge, překlad Lazare Rabineau, Paříž 1987, ISBN 2-264-01084-3, str.195