češtinaEditovat

výslovnostEditovat

  • IPA: [ˈsɔʊ̯ɟɪt]

děleníEditovat

  • sou-dit

slovesoEditovat

  • nedokonavé
  • ambitranzitivní

časováníEditovat

Oznamovací způsob
Osoba Číslo jednotné Číslo množné
1. 2. 3. 1. 2. 3.
Přítomný čas soudím soudíš soudí soudíme soudíte soudí
Rozkazovací způsob
Osoba Číslo
jednotné
Číslo množné
2. 1. 2.
suď suďme suďte
Příčestí
Rod Číslo jednotné Číslo množné
mužský životný
i neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský neživotný
a ženský
střední
Činné soudil soudila soudilo soudili soudily soudila
Trpné souzen souzena souzeno souzeni souzeny souzena
Přechodníky
Rod Číslo jednotné Číslo množné
mužský ženský
střední
mužský
ženský
střední
Přítomný soudě soudíc soudíce

významEditovat

  1. domnívat se, vytvářet si na něco názor
  2. rozhodovat o souladu se zákonem resp. jinými právními předpisy
  3. (přeneseně) vytvářet si na někoho kategorický hodnotící názor, zpravidla negativní; zaujímat nadřazený postoj soudce vůči někomu
    • Společnost nevnímá ty kýble slz, kterými jsme si všechny prošly, ale soudí vás za to, že máte nového chlapa moc brzy nebo když se brzy začnete smát a dáváte na odiv, že život je fajn.[1]

překladyEditovat

  1. usuzovat
  2. rozhodovat o souladu se zákonem
  3. zaujímat postoj soudce

synonymaEditovat

  1. usuzovat, odvozovat, dedukovat
  2. odsuzovat, posuzovat

souvisejícíEditovat

poznámkyEditovat

  • Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, [cit. 2018-04-04]. Heslo soudit.