angličtina editovat

výslovnost editovat

etymologie editovat

Slovo pochází cca z roku 1250; středoanglické feith, ze starofrancouzského feid, z latinského fides (víra, důvěra), kořen fidere (věřit), z protoindoevropského kořene *bheidh-.

podstatné jméno editovat

skloňování editovat

pád \ číslo singulár plurál
nominativ faith faiths

význam editovat

  1. víra, přesvědčení o pravdivosti nějakého tvrzení, zpravidla nepodpořeného důkazy
    • I have faith in the goodness of my fellow man. – Věřím v dobrotu svých bližních.
  2. organizované náboženské vyznání
    • Not even the member of his own faith helped him. – Ani jeho souvěrec mu nepomohl.
  3. důvěra v nějakou osobu či věc
    • He has faith that the criminal justice system will avenge the murder. – Věří, že soudní systém tu vraždu potrestá.
  4. věrnost nějaké osobě či věci.
    • They broke faith with their teacher. – Zklamali svého učitele.

synonyma editovat

  1. religion, confidence, (religious) belief
  2. religion
  3. confidence, trust

slovní spojení editovat