faith

angličtina

výslovnost

• IPA: [feɪθ]
•  faith (USA)^{? • info}

etymologie

Slovo pochází cca z roku 1250; středoanglické feith, ze starofrancouzského feid, z latinského fides (víra, důvěra), kořen fidere (věřit), z protoindoevropského kořene *bheidh-.

podstatné jméno

skloňování

pád \ číslo	singulár	plurál
nominativ	faith	faiths

význam

1. víra, přesvědčení o pravdivosti nějakého tvrzení, zpravidla nepodpořeného důkazy
   • I have faith in the goodness of my fellow man. – Věřím v dobrotu svých bližních.
2. organizované náboženské vyznání
   • Not even the member of his own faith helped him. – Ani jeho souvěrec mu nepomohl.
3. důvěra v nějakou osobu či věc
   • He has faith that the criminal justice system will avenge the murder. – Věří, že soudní systém tu vraždu potrestá.
4. věrnost nějaké osobě či věci.
   • They broke faith with their teacher. – Zklamali svého učitele.

synonyma

1. religion, confidence, (religious) belief
2. religion
3. confidence, trust

slovní spojení

• good faith