čeština editovat

výslovnost editovat

  • IPA: [duːvjɛra]

dělení editovat

  • dů-vě-ra

podstatné jméno editovat

  • rod ženský

skloňování editovat

pád \ číslo jednotné množné
nominativ důvěra důvěry
genitiv důvěry důvěr
dativ důvěře důvěrám
akuzativ důvěru důvěry
vokativ důvěro důvěry
lokál důvěře důvěrách
instrumentál důvěrou důvěrami

význam editovat

  1. (důvěra + dativ / v + akuzativ) vztah ke konkrétní bytosti, spočívající v přesvědčení, že mi dotyčný nebude lhát nebo škodit, že nezradí; ochota vydat se dotyčnému ve své závislosti či zranitelnosti
    • Důvěra je základní a přirozený lidský postoj – bez jisté míry vzájemné důvěry by nemohla lidská společnost fungovat.
    • Blikající kurzor ho teď vyzval, aby zadal heslo své ženy. Neznal ho. Po celá ta léta, která prožil po jejím boku, nikdy nebyl žárlivý. Jejich manželství bylo založeno na důvěře a Mark nikdy neprohlížel její kabelku ani nedešifroval schůzky zapsané v jejím diáři.[1]

překlady editovat

  1. ochota věřit

antonyma editovat

  1. nedůvěra

související editovat

poznámky editovat

  1. Guillaume MUSSO: Protože tě miluji, z francouzštiny přeložila Miluše KREJČOVÁ, nakl. Ikar, Praha 2008 — citováno dle Korpus.cz

externí odkazy editovat