fajčiť

slovenština

výslovnost

• IPA: [ˈfajt͡ʃic]

sloveso

• nedokonavé

časování

Oznamovací způsob

Osoba	Číslo jednotné			Číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
Přítomný čas	fajčím	fajčíš	fajčí	fajčíme	fajčíte	fajčia

Rozkazovací způsob

Osoba	Číslo jednotné	Číslo množné
	2.	1.	2.
	fajči	fajčime	fajčite

Příčestí

Rod	Číslo jednotné			Číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	společný
Činné	fajčil	fajčila	fajčilo	fajčili

Přechodník

Přítomný
fajčiac

význam

1. kouřit
   • Harry veľmi dobre vedel, že Dudley na nijaké čaje nechodieva, on a jeho banda každý večer ničili detské ihrisko v parku, fajčili na rohoch a hádzali kamene do okoloidúcich áut a detí.

související

• fajčenie
• fajčiar, fajčiarka