- genitiv plurálu substantiva fara
- V druhé polovici minulého století bylo ve zdejší krajině pousteven více než far.[1]
- (brit.) IPA: [fɑː(ɹ)]
- (amer.) IPA: [fɑɹ]
| stupeň
|
tvar
|
| pozitiv
|
far
|
| komparativ
|
farther/further
|
| superlativ
|
farthest/furthest
|
- daleký
- remote
| Substantivum
|
singulár
|
plurál
|
| nominativ
|
far
|
farok
|
| akuzativ
|
fart
|
farokat
|
| dativ
|
farnak
|
faroknak
|
| instrumentál
|
farral
|
farokkal
|
| kauzál-finál
|
farért
|
farokért
|
| translativ
|
farrá
|
farokká
|
| terminativ
|
farig
|
farokig
|
| esiv
|
farként
|
farokként
|
| inesiv
|
farban
|
farokban
|
| superesiv
|
faron
|
farokon
|
| adesiv
|
farnál
|
faroknál
|
| illativ
|
farba
|
farokba
|
| sublativ
|
farra
|
farokra
|
| alativ
|
farhoz
|
farokhoz
|
| elativ
|
farból
|
farokból
|
| delativ
|
farról
|
farokról
|
| ablativ
|
fartól
|
faroktól
|
- zadek, zadnice
- záď
| Substantivum (i)
|
singulár
|
plurál
|
| neurč.
|
urč.
|
neurč.
|
urč.
|
| nominativ
|
far
|
fadern
|
fäder
|
fäderna
|
| genitiv
|
fars
|
faderns
|
fäders
|
fädernas
|
- otec
- přítomný čas slovesa fara (jet, jezdit)
