Přes starofrancouzštinu (faide/feide) z předpokládaného pragermánského *faihiþō — nenávist, zášť. Srovnej např. německé Fehde či nizozemské vete. Vzdáleněji pak srovnej anglické foe, ale i např. starořecké πικρός, ποικίλος, latinské pingere či české psát, pestrý.
| pád \ číslo
|
singulár
|
plurál
|
| nominativ
|
feud
|
feuds
|
- rozbroj, svár, nevraživost
- hostility
| kategorie
|
tvar
|
| infinitiv
|
feud
|
| 3. osoba
|
feuds
|
| préteritum
|
feuded
|
| perfektum
|
feuded
|
| vid průběhový
|
feuding
|
Z latinského feudum, srovnej např. španělsko-portugalské feudo, novořecké φέουδο, anglické fee či, poněkud vzdáleněji, německé Vieh.
| pád \ číslo
|
singulár
|
plurál
|
| nominativ
|
feud
|
feuds
|
- léno
- fief, fee
