ficka
čeština editovat
výslovnost editovat
- IPA: [fɪt͡ska]
dělení editovat
- fic-ka
podstatné jméno editovat
- rod ženský
skloňování editovat
| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | ficka | ficky |
| genitiv | ficky | ficek |
| dativ | ficce | fickám |
| akuzativ | ficku | ficky |
| vokativ | ficko | ficky |
| lokál | ficce | fickách |
| instrumentál | fickou | fickami |
význam editovat
- pomocná síla v kuchyni
- Každý ráno v šest hodin jsme byli na place, taková defilírka, pan hoteliér přišel, po jedné straně koberce stál vrchní a číšníci a na konci já, tak maličký jako pikolík, a na druhé straně stáli kuchaři a pokojské a ficky a kredencká, a pan hoteliér šel kolem nás a díval se, jestli máme čistý náprsenky a frakový límce i frak bez poskrvrny, a jestli nechybější knoflíky, a jestli jsou vyčištěný boty (...)[1]
související editovat
švédština editovat
výslovnost editovat
- IPA: [˅fika],
ficka? • info - 2. intonace
podstatné jméno editovat
- rod společný
skloňování editovat
| Substantivum (i) | singulár | plurál | ||
|---|---|---|---|---|
| neurč. | urč. | neurč. | urč. | |
| nominativ | ficka | fickan | fickor | fickorna |
| genitiv | fickas | fickans | fickors | fickornas |
význam editovat
související editovat
- ficklampa (kapesní svítilna)
poznámky editovat
- ↑ HRABAL, Bohumil. Obsluhoval jsem anglického krále. 2. vyd. Praha : Československý spisovatel, 1990. ISBN 80-202-0142-4. S. 11.