flákanec

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈflaː.ka.nɛt͡s]

dělení

• flá-ka-nec

etymologie

Od slovesa flákat pomocí přípony -anec, tedy vlastně pomocí přípony -ec s oporou v trpném příčestí flákán.

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	flákanec	flákance
genitiv	flákance	flákanců
dativ	flákanci	flákancům
akuzativ	flákanec	flákance
vokativ	flákanci	flákance
lokál	flákanci	flákancích
instrumentál	flákancem	flákanci

význam

1. (v obecném jazyce, expresivně) flák, pořádný kus (masa)
2. (v obecném jazyce, expresivně) flák, úder

synonyma

1. (v obecném jazyce) flák, (neutrálně) kus
2. (v obecném jazyce, expresivně), herda, bouchanec, (v obecném jazyce) flák, (neutrálně) úder, plácnutí, bouchnutí, rána

související

• flák
• flákat